Obranyschopnost Československa respektive České republiky po roce 1989 se značně transformovala. V roce 1989 Československá lidová armáda disponovala zhruba 200 000 vojáky v činné službě, několika miliony záložníků prošlých vojenskou službou, 4 500 tanky, zhruba 400 bojovými letadly, bojovými raketami a dalším vybavením. Patřila k nejsilnějším armádám v Evropě. Během posledních třiceti let obranyschopnost Československa, respektive České republiky, jako jeho nástupnického státu, v absolutních ukazatelích neustále klesala (ke snížení váhy státu v dané souvislosti logicky přispělo i rozdělení Československa v roce 1993). V současné době Armáda České republiky uvádí zhruba 20 000 příslušníků, kvůli zrušení povinné vojenské služby značně prořídly i zestárly zálohy. Těžká technika je značně zredukována, výjimkou není ani její dlouhodobý pronájem. Podobně dopadla i civilní obrana (civilní ochrana, ochrana obyvatelstva), která se rovněž silně restrukturalizovala a transformovala.
V posledních třiceti letech prochází Evropa dramatickými kulturními, ekonomickými, společenskými a bezpečnostními změnami. Ve Velké Británii, Francii, Německu, Belgii, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a dalších západoevropských zemích dochází k teroristickým útokům většího i menšího rozsahu. Tyto útoky, před třiceti a více lety zcela ojedinělé, se staly již běžnou součástí života Evropanů. V britských městech Rotherhamu, Telfordu, Oxfordu a dalších městech dochází k masovému zneužívání nezletilých britských děvčat příslušníky gangů pákistánského původu, aniž by úřady proti těmto zločinům až donedávna jakkoliv zasahovaly.
Moc médií je obrovská, tisk je označován
Konsensus společnosti jako conditio sine qua non aneb Machiavelli stále platný