Učitel matematiky, fyziky a ekonomie. MBA v oboru Bezpečnostní a krizový management. DBA.

darkprincess: Já zastávám názor, že člověk musí být připravený na všechno. Samozřejmě, ne vždy to jde. Vozíčkář nemůže být připravený na to, že teď ihned vstane a uteče. Ale v rámci svých možností by měl být člověk co nejlépe připraven, co nejlépe to jde.
Takže bych přivítal obnovení branné výchovy, ovšem ta se nesmí stát příležitostí k buzeraci "neschopných" žáků. Jak známo, učitelé neopomenou žádné příležitosti si do žáků kopnout.
Asi takhle: Já léta bojuji za zrušení tělocviku ve školách. V rámci připravenosti na všechno by, pochopitelně, měl být člověk nějakou sportovní obratnost a fyzičku k tomu, ale... nemělo by se to zvrtnout v prepperovský fanatizmus, kdy preppeři se prakticky veškerý svůj volný čas připravují na válku.
Školní tělocvik není sport, školní tělocvik je buzerace. Krom toho, sportovat se má každý den a ne dva dny v týdnu. Pakliže se někdo nehýbe ve svém volném čase, tak jej ty 2 hodiny tělocviku týdně nezachrání. A dále: Sportu se má věnovat čas, nikoliv výkon. Pokud někdo potřebuje hubnout (já to nejsem), tak určitě daleko více pomůže hodinová procházka, než pět minut běhu, po kterých je člověk totálně vyfluslí a tím sportování končí.
Vlastně je to stejné, jako s jakoukoliv prací: Když se snaží člověk dělat něco hodně rychle, tak vždy zjistí, že to tížený efekt nepřináší.
Ke tělocviku a sportu:
Při sportu člověk asistenci učitele nepotřebuje.
A další věc je, že nic člověk nemůže rozvíjet nad rámec svých vloh. Teze, že všichni jsou pouze líní, je lživá. Z každého člověka nemůže být atlet, a to nejen proto, že se nesnaží, ale také proto, že na to prostě nemá vlohy. A to není výmluva, ale objektivní skutečnost.

---
darkprincess.pise.cz