Vaclavjanousek | Šikanování, kyberšikana a mobbing - 11. část

3.3 Typologie obě/...

Stejně jako existuje typická oběť klasické šikany, můžeme předpokládat, že se určitý typ dětí stane i obětí kyberšikany. Stejně jako v případě klasické šikany se jedná o citlivé, psychicky i fyzicky slabší nebo handicapované jedince, kteří mají neradi konflikty a liší se v určitém směru od svého okolí. Jedinci psychicky robustní a tvrdí snáší kyberšikanu podstatně lépe a navíc se ani nestávají tak často její obětí, jako právě jedinci citliví.

3.4 Důsledky kybe/...

Důsledky kyberšikany jsou podobné důsledkům klasické šikany. Jedná se o trvalý pocit strachu a ohrožení, depresi, špatnou náladu, poruchy spánku apod. Kvalita života obětí prudce upadá. To vše má za následek i vyšší náchylnost k psychosomatickým onemocněním i v pozdějším věku a samozřejmě již zmíněný sklon řešit tuto neúnosnou situaci sebevraždou.

3.5 Obrana proti /...

Při obraně proti kyberšikaně je nejdůležitější, aby oběť tohoto jednání si nenechávala své utrpení pro sebe, ale aby jej řešila se svými rodiči, učiteli, případně kamarády. Osamělost velmi přispívá ke stresu a pocitu bezmoci oběti. Je třeba, aby oběť nevymazávala útočné emaily, sms zprávy, nesnažila se neupozorňovat na videa na Youtube apod. To je samozřejmě velmi obtížný požadavek, protože oběť sama se za své utrpení a ponížení stydí a spíše než zveřejnit se jej snaží maximálně zakrýt a minimalizovat. Tím ale jenom nahrává svým trýznitelům.

Pro učitele existuje metodická příručka, jakým způsobem lze kyberšikanu zjistit a řešit. Příručka je ke stažení na internetu[1]. V příručce jsou podrobně rozpracovány postupy, jakým způsobem lze kyberšikanu detekovat, jak mapovat vztahy ve třídě a potenciální šikanu předvídat, jak postupovat v počátečních fázích šikany i v pokročilejších stadiích apod. Podobných příruček již existuje celá řada a mnohé z nich lze stáhnout na internetu v plném znění.

Kyberšikana je velmi negativní jev a je projevem těžké poruchy sociálních vztahů. Její výskyt bylo ovšem možné předvídat s nástupem moderních komunikačních technologií. Ostatně i klasická šikana je de facto určitou formou komunikacem jakkoliv se jedná o komunikaci útočnou a negativní.

Ze všeho, co bylo řečeno, vyplývá jednoznačně, že k tomu, aby bylo možné kyberšikaně předcházet a řešit ji, je nezbytně nutná vůle a ochota oběti svoji situaci řešit, jakkoliv to může být nepříjemné a stresující. Na straně dospělých, učitelů a rodičů, jde o to, aby tito dospělí se nesnažili riziko a výskyt kyberšikany bagatelizovat a zametat pod koberec, ale aby jej brali vážně, snažili se o maximální informovanost a uměli projevy kyberšikany rozpoznat. Platí zde to, co platí v případě jakéhokoliv onemocnění (a kyberšikana nesporně je onemocněním sociálních vztahů): Prevence je lepší než léčba. Jakmile si pedagogové a rodiče budou vědomi existujícího rizika, budou ochotni sami si vyhledávat na internetu informace a odkazy a prohlubovat tak svoje povědomí o tomto patologickém jevu a rovněž budou schopni příznaky šikany i kyberšikany včas zjistit a přijmout odpovídající kroky pro její řešení.